Slepice v zimě: jak jim zařídit výběh, aby snášely dál

Slepice v zimě nepotřebují teplo, ale sucho, závětří a světlo. Mráz samotný jim nevadí - peří je izoluje líp, než si většina lidí myslí. Co je opravdu trápí, je vlhko, průvan a bahnitý výběh, ve kterém se nedá hrabat. A snáška? Ta klesá kvůli krátkému dni, ne kvůli chladu. V tomhle článku projdeme, co ve výběhu a kurníku upravit, aby slepice zimu zvládly v pohodě a nesly dál.

Co slepice v zimě opravdu potřebují

Slepice je pták s hustým peřím, které mezi brky drží vrstvu vzduchu a funguje jako péřová bunda. Zdravá dospělá slepice běžných užitkových plemen zvládne bez problému mrazy kolem -10 až -15 °C, a v suchu a závětří i víc.

Skutečné potřeby jsou tedy jiné, než se obvykle myslí. Slepice v zimě potřebují především suchou podestýlku, prostor bez průvanu, nezamrzlou vodu, dostatek krmiva a světlo. Teplo v seznamu není.

Vlhko je naopak zabiják. Ve vlhkém prostředí peří ztrácí izolační schopnost, slepice promrzají a k tomu se přidávají problémy s dýchacími cestami. Když si máte zapamatovat jednu věc z celého článku: suchý a vzdušný kurník je důležitější než teplý.

Proč kurník nevytápět

Vytápění kurníku je jedna z nejčastějších dobře míněných chyb. Důvody proti jsou tři a každý sám o sobě stačí.

Za prvé, slepice se neotuží. V teple kurníku si nevytvoří dostatečnou vrstvu podsady a při každém vypuštění ven zažijí teplotní šok. Rozdíl mezi 15 °C v kurníku a -5 °C venku je pro ně horší než trvalých -5 °C.

Za druhé, závislost na proudu. Když v mrazivé noci vypadne elektřina nebo se rozbije zářič, slepice zvyklé na teplo jsou najednou v -10 °C bez připravenosti. To je scénář, ve kterém se skutečně umírá.

Za třetí, riziko požáru. Tepelné zářiče v prostoru plném prachu, peří a suché podestýlky patří ke klasickým příčinám vyhořelých hospodářských budov. Výjimka je jediná: kuřata a mláďata, nebo nemocný a oslabený jedinec - ti teplo potřebují a řeší se odděleně.

Větrání bez průvanu

Tohle je jemný rozdíl, na kterém všechno stojí. Kurník musí větrat, protože slepice dýcháním a trusem produkují velké množství vlhkosti a čpavku. Zároveň v něm nesmí táhnout v úrovni, kde slepice sedí.

Řešení je umístit větrací otvory nahoru, nad úroveň hřadu. Teplý vlhký vzduch stoupá a odchází, zatímco v prostoru, kde slepice v noci sedí, je klid. Otvor by měl být na závětrné straně a chráněný proti dešti a sněhu.

Naopak utěsněte spáry v úrovni podlahy a hřadů, kudy fouká přímo na slepice. Test je jednoduchý: postavte se v kurníku a přidržte u hřadu zapálenou zápalku - plamen by se neměl znatelně naklánět. Jestli je uvnitř cítit čpavek nebo se na stěnách sráží vlhkost, větrání nestačí.

Hluboká podestýlka jako přirozené topení

Metoda hluboké podestýlky je nejjednodušší způsob, jak v kurníku získat pár stupňů navíc bez elektřiny. Funguje na principu pomalého tlení organického materiálu.

Postup: na podlahu nasypte vrstvu 15-20 cm hoblin, slámy nebo drcené slámy. Místo pravidelného vyhrabávání jen jednou týdně podestýlku prohrábněte vidlemi a přidejte novou vrstvu navrch. Trus se promísí, spodní vrstvy začnou pomalu tlít a uvolňovat teplo.

Podmínkou je, že podestýlka musí zůstat suchá a sypká. Když se někde slehne do mokrého koláče - typicky pod napáječkou - tu část odstraňte a nahraďte. Kompletní výměna se dělá jednou, maximálně dvakrát za sezónu; na jaře je z toho vynikající materiál na kompost. Slepice navíc podestýlku samy prohrabávají, což je zaměstná a zároveň udržuje strukturu.

Voda, která nezamrzne

Voda je v zimě nejdůležitější denní úkol. Slepice bez vody přestane nést prakticky okamžitě a po dni bez vody se dostává do vážných potíží.

Vodu je potřeba mít kde brát - v zimě se hodí zásoba z nádrže v temperovaném prostoru. Nejspolehlivější je vyhřívaná napáječka nebo podložka, pokud máte v kurníku zavedenou elektřinu. Bez elektřiny to jde taky, jen to stojí víc chození: dávejte vodu v gumové misce, ze které se led snadno vyklopí, a měňte ji dvakrát denně. Gumová miska přežije mráz, plastová praskne.

Pár triků, které zamrzání zpomalí: postavte misku na slunné a závětrné místo, použijte tmavou nádobu, která na slunci absorbuje teplo, a nalévejte vlažnou vodu, ne studenou. Hloubka nádoby pomáhá víc než šířka - v úzké a hluboké misce voda zamrzá pomaleji. Naopak nepřidávejte do vody sůl ani nic jiného „proti zamrznutí", slepicím to škodí.

Světlo a snáška

Pokles snášky v zimě nezpůsobuje chlad, ale délka dne. Slepice potřebují ke stabilní snášce zhruba 14 hodin světla denně; v prosinci je u nás přirozeného světla kolem osmi hodin.

Pokud chcete snášku udržet, dosviťte. Stačí obyčejná úsporná žárovka nebo LED s časovačem, orientačně 3-5 W na metr čtvereční. Důležité je přisvěcovat ráno, ne večer - když světlo večer náhle zhasne, slepice zůstanou na zemi a nedojdou na hřad. Nastavte tedy časovač tak, aby se rozsvítilo brzy ráno a zhaslo, až venku vyjde slunce.

Zároveň je legitimní volba nechat slepice odpočinout. Přirozená zimní pauza je pro ně fyziologicky přirozená a některé chovatelé záměrně nedosvěcují - slepice pak snáší méně let, ale déle. Rozhodnutí je na vás; jen počítejte s tím, že mladé slepice první zimu často nesou i bez dosvětlení, zatímco starší mají pauzu delší.

Čím přikrmovat v mrazech

V zimě slepice spotřebují víc energie na udržení tělesné teploty, takže jedí zhruba o 10 až 20 % víc než v létě. Krmení proto navyšte a hlavně upravte jeho načasování.

• Ráno - běžná krmná směs, aby měly energii na celý den.
• Podvečer - hrst celých zrn, ideálně kukuřice nebo pšenice. Trávení zrna během noci produkuje teplo, což slepicím pomůže přečkat nejchladnější hodiny.
• Zelené krmivo - v zimě chybí. Nabídněte zelí, kapustu, mrkev nebo naklíčené obilí; zavěšená hlávka zelí navíc slepice zabaví.
• Vápník - drcené skořápky nebo vápenec zvlášť v misce. Bez něj slepice snáší vejce s tenkou skořápkou.
• Grit - hrubý písek nebo drť; v zimě, kdy slepice nemají přístup ke kamínkům na zemi, ho potřebují k trávení.

Co nedávat: plesnivé zbytky, slané a kořeněné jídlo a velké množství chleba. Teplá kaše ráno je oblíbená, ale není nutná - slepici zahřeje spíš trávení zrna než teplé jídlo.

Hřebínky, laloky a omrzliny

Hřebínek a laloky jsou jediná neopeřená část těla a zároveň jediné místo, kde slepicím reálně hrozí omrzliny. Nejvíc riskují kohouti a plemena s velkým jednoduchým hřebenem.

Omrzlina se pozná podle bílých, později tmavých až černých špiček hřebínku. Vzniká hlavně tam, kde je vysoká vlhkost - proto je nejlepší prevence dobré větrání, ne teplo. Druhá častá příčina je mokrý hřebínek od pití, takže napáječka s úzkým otvorem, do kterého se slepice neponoří, riziko snižuje.

Preventivně můžete hřebínky a laloky před mrazivou nocí potřít tenkou vrstvou vazelíny nebo sádla. Nepřehánějte to, silná vrstva ucpe póry. Pokud k omrzlině dojde, nechte ji být - nemasírujte a nestrhávejte odumřelou tkáň, ta odpadne sama. Plemena s růžicovým hřebenem (například Vlaška růžicová nebo Wyandotka) jsou v tomhle výrazně odolnější.

Výběh: sníh, bahno a zastřešení

Slepice na sníh nechodí rády. Bílá plocha je pro ně nejistá a studená, takže při první sněhové nadílce zůstanou v kurníku a odmítají vyjít - což vede k nudě, stresu a zobání.

Řešení je jednoduché: zastřešete a vysypte část výběhu. Stačí kus plachty nebo desky nad rohem výběhu a pod tím vrstva slámy, hoblin nebo suchého listí. Slepice na takovém místě rády tráví celý den, hrabou v podestýlce a jsou v suchu a závětří.

Druhý zimní problém je bahno. Rozbředlý výběh je nejen nepříjemný, ale i zdravotně rizikový - v bahně se drží parazité a bakterie. Pomáhá drenáž, vrstva štěrku nebo dřevní štěpky a hlavně zastřešení nejfrekventovanějších míst u vchodu a napáječky. Výběhy s pevnou konstrukcí a horním krytím tenhle problém řeší z principu.

Prohlédnout výběhy pro drůbež →

Nuda a zobání peří

V zimě jsou slepice zavřené na menším prostoru a nemají co dělat. Znuděné hejno začne zobat peří, klovat slabší jedince a v horším případě si navzájem způsobovat rány. Jakmile se objeví krev, chování se rychle rozšíří po celém hejnu.

Prevence je zaměstnat je. Funguje:

• Zavěšená hlávka zelí nebo kapusty ve výšce, kam musí vyskočit - zabaví je na hodiny.
• Hrst zrní rozhozená do podestýlky místo do misky; hrabání je přirozená činnost, které se věnují rády.
• Popelová lázeň v suchu - bedna s popelem, jemným pískem a trochou křemeliny. Slouží proti parazitům a slepice ji milují.
• Větve a hřady v různých výškách ve výběhu i v kurníku.

Když už zobání začne, oddělte poraněného jedince, dokud se rána nezahojí, a zkontrolujte, jestli slepice nemají nedostatek bílkovin nebo místa. Přeplněný kurník je nejčastější příčina.

Predátoři v zimě

Zima predátorům svědčí - potravy je málo, takže lišky, kuny a dravci jsou odvážnější a chodí blíž k lidským obydlím. Zároveň je slyšet a vidět míň, protože sníh tlumí zvuk a vy trávíte venku méně času.

Projděte proto zabezpečení výběhu: pletivo bez děr, dostatečně hluboko zakopané nebo přehnuté do L proti podhrabání, a horní krytí proti dravcům. Kuna se protáhne otvorem o velikosti pěti centimetrů, takže hlavní pozornost patří spárám u střechy kurníku a poškozeným rohům pletiva.

Kurník na noc vždy zavírejte, i když se vám nechce chodit ven v mrazu. Automatická dvířka na časovač nebo světelný senzor jsou v tomhle nejlepší investice, protože v zimě se stmívá už kolem půl čtvrté a ručně to skoro nikdo nestíhá.

Zimní režim: co, jak často

Následující přehled shrnuje zimní péči do podoby, na kterou si zvyknete za týden.

Na čem to celé stojí

Zimní chov slepic se dá shrnout do čtyř vět. Nevytápějte, ale větrejte nad úrovní hřadu. Držte podestýlku suchou a sypkou. Zajistěte nezamrzlou vodu dvakrát denně. A zastřešte kus výběhu, ať mají kam vyjít.

Snáška je samostatné rozhodnutí. Když chcete vejce po celou zimu, dosvěcujte ráno na 14 hodin světla. Když necháte slepice odpočinout, budou nést déle v průběhu let. Obojí je legitimní.

Poslední poznámka: většina zimních problémů se dá vyřešit ještě na podzim. Zkontrolovat pletivo, zastřešit roh výběhu, připravit si zásobu podestýlky a rozhodnout se o dosvěcování - to je hodina práce v říjnu, která vám celou zimu ušetří improvizaci v mrazu. 

FAQ - časté dotazy k chovu slepic v zimě

Jaký mráz slepice snesou?

Zdravá dospělá slepice běžných užitkových plemen zvládne bez problémů mrazy kolem -10 až -15 °C, v suchu a závětří i více. Peří funguje jako izolace. Kritické není chladno, ale vlhko a průvan - ve vlhku peří ztrácí izolační schopnost a slepice promrzají.

Mám kurník v zimě vytápět?

Ne. Slepice se v teple neotuží a při každém vyjití ven zažijí teplotní šok, navíc jste závislí na elektřině a tepelné zářiče v prachu a podestýlce představují riziko požáru. Výjimkou jsou kuřata, mláďata nebo nemocný jedinec, které je potřeba řešit odděleně.

Proč slepice v zimě přestanou nést?

Kvůli krátkému dni, ne kvůli chladu. Ke stabilní snášce potřebují zhruba 14 hodin světla denně, v prosinci je přirozeného světla kolem osmi. Snášku udržíte dosvěcováním ráno pomocí LED s časovačem. Alternativou je nechat slepice odpočinout, pak nesou méně let, ale déle.

Jak zajistit slepicím nezamrzlou vodu?

Nejspolehlivější je vyhřívaná napáječka nebo podložka, pokud máte v kurníku elektřinu. Bez ní použijte gumovou misku, ze které se led snadno vyklopí, a vodu měňte dvakrát denně. Pomáhá tmavá nádoba na slunném závětrném místě, hlubší tvar a nalévání vlažné vody.

Co dělat, když slepice odmítají jít na sníh?

Zastřešte a vysypte část výběhu. Stačí plachta nebo deska nad rohem a pod ní vrstva slámy, hoblin nebo suchého listí. Slepice na takovém místě rády hrabou celý den a mají sucho i závětří. Bez toho zůstanou v kurníku, což vede k nudě a zobání peří.

Jak předejít omrzlinám hřebínku?

Nejlepší prevence je dobré větrání a nízká vlhkost v kurníku, ne teplo. Před mrazivou nocí můžete hřebínek a laloky potřít tenkou vrstvou vazelíny nebo sádla. Pomáhá i napáječka s úzkým otvorem, do níž se slepice nemůže ponořit. Nejodolnější jsou plemena s růžicovým hřebenem.